meditreal
reality chorvatsko
Klimatické lázně

Mírné středomořské podnebí se subtropickými vlivy, vysoká kvalita vzduchu s mořským aerosolem a vůní mnoha léčivých bylin vytvořily podmínky pro zdravotní turistiku. Potvrdili to rakouští lékaři již roku 1885 a mohly začít přípravy budování lázeňského ostrova. Zásluha patří především chorvatskému botanikovi  a meteorologovi prof.Ambroži Haračićovi, který nechal vysázet 250 tisíc sazenic borovic a položil základ bujné ostrovní vegetace. Roku 1890 člen rakouské císařské rodiny arcivévoda Karel Štěpán postavil nový zámek s rozlehlým parkem s cizokrajnými rostlinami v Pod Javori, když předtím obýval vilu ve Veli Lošinj. Klimatické lázně byly zákonem Rakouska-Uherska ustanoveny roku 1892 a vypukl bohatý zimní cestovní ruch. Na začátku 20. století se stalo módním koupání v létě a Lošinj celoročně navštěvovalo velké množství lázeňských hostů a turistů. Kvetla výstavba lázeňských zařízení i soukromých vil rakouských soudních úředníků a aristokratů. Ekonomická krize meziválečného období rozvoj zastavila, po válce byly soukromé vily znárodněny a využívány k rekreačním účelům zaměstnanců státních podniků. Palác arcivévody Karla Štěpána se po válce proměnil v dětskou nemocnici pro děti z Německa a nyní slouží jako sanatorium pro nemoci dýchacích cest.

Dnes je tento ostrov, vynikající svým specifickým léčivým klimatem, množstvím různorodé vegetace a toto vše společně s mořským vzduchem doporučoován lékaři zejména při dýchacích potížích a alergických reakcích na pyly.

Delfíni

Čistá voda Jaderského moře je ideální pro mnohé živočišné druhy. Kromě mořské želvy karety obecné zde žije celá škála živočichů typických pro tuto oblast jako úhořovci, rejnoci, tresky, chobotnice, velcí zubatci i máčky skvrnité. Největší savec, který obývá vody hlubokého zálivu mezi ostrovy Cres a Lošinj je delfín skákavý v počtu asi 120 jedinců. Od roku 1987 je chráněn a v roce 2006 na Den delfínů ministerstvo kultury Chorvatska založilo Lošinjskou rezervaci delfínů o celkové rozloze 52 km2. Delfíny je možné pozorovat v jejich přirozeném prostředí, přiblížit se k nim při plavbě na moři, a nebo se podílet na jejich záchraně adopcí konkrétního delfína u organizace Modrý svět-Ústav pro výzkum a ochranu moře.

Historie

Ostrov Cres a Lošinj byly před dvěma tisíci lety jedním ostrovem využívaným jak pastviny pro kozy a ovce, ale Římané se rozhodli zkrátit vodní cesty z jednotlivých zálivů prokopáním umělého kanálu v délce 100m, šířce 6m a hloubce 3m a tím ostrovy rozdělili. Dnes má Osorski kanál šířku 11 m a ostrovy jsou spojeny otočným mostem. Na území Chorvatska se po tisíciletí střetávaly různé národy z Evropy a Asie, proto je i Lošinj zemí s rozmanitou kulturou a bohatou historií. Převážně obavy z Turků, ale i jiných válečníků a pirátů, byly příčinou k opevňování většiny přímořských měst a městeček na pobřeží Jadranu. Hradby vypadají dodnes majestátně a vytvářejí při prohlídkách památek zvláštní atmosféru. Tu dotvářejí vesměs kamenné domy s vlivem rakousko-uherské nebo italské architektury. Lošinj má dlouhou a bohatou tradici stavby lodí a námořnictví, o čemž svědčí vedle stále fungujících přístavů a loděnic v Mali Lošinj i Kostel Zvěstování Panny Marie, jehož vnitřní stěny zdobí malby plachetnic. Největší rozkvět toto odvětví dosáhlo kolem roku 1868, kdy Lošinjské obchodní loďstvo bylo srovnatelné s Dubrovnikem či Benátkami. Během dalších 20-ti let došlo k rozvoji lázeňského a turistického ruchu. Po celou dobu Lošinj patřil pod Rakousko-Uhersko, roku 1918, po první světové válce, připadl Itálii a v roce 1947 byl Lošinj včleněn do Jugoslávie, což vedlo k masové emigraci obyvatel. V roce 1990 se Lošinj stává součástí dnešního Chorvatska.

Místa turistického ruchu a klidu

Severní část ostrova je hornatá, k nejvyššímu vrcholu Televrina 588 m n.m. vede turistická cesta přes hřbet pohoří Osoršćica z Osoru do letoviska Nerezine. Více než 220 km turistických tras na ostrově Lošinj, přizpůsobených pro pěší turistiku nebo jogging splňuje nejen vysoké nároky na fyzické zdraví, kdy chráněni před slunečním zářením hustým borovicovým lesem, vdechujete čistý mořský vzduch obsahující vůni léčivých bylin, ale zároveň pozorujete výhledy na moře a krásnou krajinu s mnoha malými zátokami. Z Nerezine můžete vyplout na výlet lodí pozorovat delfíny, potápět se či navštívit okolní ostrůvky. Hlavním městem ostrova je Mali Lošinj s velkou přístavní zátokou, kde najdou jachtaři dobře vybavený přístav s loděnicí. Poloostrov Čikat, poblíž města, byl v 19. století vysázen borovicemi a v lesoparku na jeho pobřeží s mnoha zátokami a krásnými písečnými plážemi jsou staré vily i moderní hotelové areály. Tento komplex nabízí vše od plachtění, rybaření, koupání, slunění, procházky ve stínu či společenské akce. Jihozápadně od města Mali Lošinj v zálivu Čikat se nachází nejkrásnější pláž táhnoucí se 30 km směrem na jih. Návštěvníkům dlouhé pobřeží nabízí klid a ticho na mnoha skrytých kamínkových plážích a zátokách. Kdo se chce projít po rovině, může procházkou podél moře na východním pobřeží dojít do turistického střediska Veli Lošinj. Městečko je ukázkou dokonalé středomořské romantiky. Vstupu do úzké přístavní zátoky vévodí impozantní barokní kostel a kolem ní stojí řada restaurací a kaváren. V hlavní sezóně odtud denně odjíždějí katamarány do Rijeky. V okolí ostrova Lošinj se nachází několik ostrůvků, jako například Ilovik, zvaný ostrov květin, kde se večer scházejí jachtaři. Dále Susak, ostrov s majákem, jedinečný díky písečným dunám. Ostrovem klidu bez automobilové dopravy je Unije. Pohodlí a luxus zde vynahrazuje krásná příroda. Po osamělých cestách se lze dostat k opuštěným romantickým zátokám vhodným ke koupání. Na ostrově Silba najdete věž lásky. Není divu, že si tato jedinečná zákoutí se středomořskou atmosférou vybírají budoucí manželé jako místo své svatby.

Letiště

Uprostřed ostrova Lošinj je mezinárodní letiště pro malá letadla Zračna luka, které výrazně zrychlí a zjednoduší dopravu do těchto krásných míst. Autem se dostanete jednou hlavní cestou na sever kolem města Ćunski, Sveti Jakov a Nerezine k Osorského kanálu, který dělí Lošinj od ostrovu Cres a na jih do měst Mali a Veli Lošinj.

Příroda a geografie

Ostrov Lošinj má délku 33 km a šířku 0,5 až 4,7 km a je z velké části zalesněný. Sever ostrova je hornatý, poměrně členité pobřeží je skalnaté, místy s písečnými plážemi. Pitná voda zde nepramení, proto je přiváděná vodovodem z Vranského jezera z ostrova Cres. Vysázené borovice tvoří symbol místní flóry a pomáhají vytvořit nejlepší klima pro lázeňské hosty. Nejčastěji vyskytující se listnatý strom je dub, celkový počet druhů rostlin přesahuje 1200, z toho 230 jsou léčivé byliny jako šalvěj, jalovec, vavřín či rozmarýn. Importované okrasné rostliny subtropického pásma jako palmy, cypřiše, aloe, oleandry či agáve, které se tu plně aklimatizovaly, dnes dodávají přímoří charakteristický, trochu exotický ráz. Bohatství rostlinného světa vyniká především v kuchyni, která nabízí celou řadu domácích lahůdek. Chřest, levandule a olivy jsou jen částí gastronomického bohatství ostrova Lošinj. Ochotní domácí vás pohostí sklenkou výborného vína Trojišćina a aromatickým likérem z medu, rohovníku obecného nebo ostružin. Kalamáry, připravené na starý způsob, domácí měkký sýr skuta, ovčí sýr a zeleninová polévka maneštra jsou jen některé z ostrovních specialit. Pokud od června do září alespoň trochu zaprší, rostou v borových lesích nádherné hřiby, hlívy ústřičné, bedly vysoké, několik druhů žampionů, dokonce i špičky a jedlé druhy hníků, stejně jako vzácná muchomůrka císařská. Ostrov Lošinj si jako svůj domov přivlastnili i chráněné živočišné druhy – sup bělohlavý, delfín skákavý, kareta obecná a gekoni. Fauna je specifická tím, že na ostrově nežijí jedovatí hadi, zato motýli a cikády se vyskytují hojně. Klima a flóra se podstatně liší od Cresu, ostrov je omýván teplým proudem, a proto je tady tepleji a daří se i subtropickému rostlinstvu.